Bohužel na výběr, kam svého símíka poslat je omezené. Schází mi hodně několik budov, stadión, škola, kde se dali doučovat některé vlastnosti a vědomosti. Schází mi i bazén a několik dalších budov, které prostě zmizely.

Když jsem si v předcházejících Sims hrách chtěl udělat manžele, po ukončení vytváření simíku nebyl problém vytvořit jejich vzájemné vztahy. To mi v Sims 4 chybí. Vytvořil jsem si sice svoji malou dvoučlennou rodinu, ale až v rámci hraní jsem jejich svazek spojil.

Když se hra vezme, to co hráčům slibovali, lepší pocity simíků, tak to se podařilo lépe, než předchozí zápory. Je opravdu dobře vidět, jak se simík cítí, co všechno prožívá s ohledem na naplněnost jeho ukazatelů a splněných tužeb. Je to zábavné sledovat, jakou má hrací postavička náladu, jestli depresi, jestli je šťastná.

Velmi si cením i toho, že programátoři hry velice optimalizovali veškeré načítaní obrazovek. Veškerá doba k načtení jednotlivých hracích prostorů je velmi rychlá, v porovnání s načítáním Sims 3 je to opravdu mžik.

Možná, že jsem asi moc velký kritik, ale bohužel kolik jsem dal za tu hru, skoro tisícovku, tak to mé peníze lehce oškubalo. Poslední hra simulace života bohužel trpí tím, že je stejné ořezaná jako nejnovější SimCity. Hodně slibů a zklamání a výsledek utekl. Možná počkám na několik dalších balíčků, jestli se hra doplní o ostatní věci, které mi prostě chybí. Od bazénu po hřbitov. Skoro lituji, že jsem si nekoupil krabicovou verzi, kterou bych mohl prodat. Bohužel vlastním digitální verzi, kterou prodat nemůžu.